Komentáře

1 agata agata | 15. ledna 2018 v 10:28 | Reagovat

Ano. Přesně takhle se cítí člověk, který ztratil někoho, koho sice na jedné straně moc nemusel, ale na druhé straně strašně moc musel. Ještě nějakou dobu k němu promlouvá, vysvětluje a omlouvá se. A brečí. A vidí ho, kam se podívá.
Do pozadí ho zatlačí jedině tvrdá realita.
Snape je tu úžasný! Skutečně někdo, kdo je schopen ten žal přetavit do něčeho pozitivního. Chvíli se mi zdálo, že s ní trochu manipuluje, ale i kdyby ano, záleží na výsledku, ne? A on ji navíc skutečně potřebuje, schopnou a výkonnou.

Nádherně jsi to napsala. Ostatně jako vždy. Tvá povídka je jedna z mála, při které se usmívám a vztekám a bojím najednou a do toho je mi ještě každou chvíli do breku. A zbytek dne spekuluju, jak to všechno sakra dopadne!!? O_O  O_O

2 Elinor Elinor | Web | 17. ledna 2018 v 19:47 | Reagovat

:-) Jémine, drahá Agátko, děkuji za poslední dva komentáře. Ztráta notebooku na mě dolehla poté, co mi začalo docházet, co VŠECHNO budu muset znovu tvořit (nesnáším sepisování životopisu, přípravy do práce jsem si pitomec vytvořila na půl roku dopředu a jsou fuč... apod.). Ale možná to mi trochu pomohlo, protože dopsat příběh mi tolik žíly netrhá. :-D

Snape je lišák, ale mám ho ráda. :-)

Prašivec mi chybí, hrozně moc... A na druhou stranu se mi zdá, že to s sebou nese nepopiratelná pozitiva.

A otázky, nad kterými jsi uvažovala v první části 20. kapitoly... Heh... Řekněme, že jsem skutečně potěšena, jakým směrem se tvé myšlenky ubírají. ;-)

3 Belle Belle | E-mail | 30. ledna 2018 v 22:27 | Reagovat

Ahoj, ty píšeš i na Wattpad pod jinou přezdívkou? Našla jsem tam tvoji povídku Pod pláštěm noci. Doufám, že ti ji nikdo neukradl. Je to úžasná povídka a ráda se k ní vracím.

4 Elinor Elinor | Web | 2. února 2018 v 18:31 | Reagovat

[3]: Ano, jsem to já, hodila jsem ji na wattpad a aspoň jsem ji trochu opravila (chybičky se vloudily). Moc děkuju za komentář i za chválu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.