Pod křídly pegase(4.)

27. února 2009 v 21:37 | Lucik494
Moc se omlouvám svým čtenářům(vlastně mám jen jednoho-elinor.cit),za zdržení.Vůbec nestačím a teď moc nemám čas...Omlouvám se...

Arya seděla opřená o strom.Jejich "výprava" už dorazila do města Door-Lenna.Muradin se tam jel podívat a nakoupit nějaké zásoby.Arya na něj čekala v lese,svého koně Molta nechala proběhnout.Shadow lovil pro sebe i pro Muradina,protože v elfském městě by určitě žádné maso nesehnal.No a Akeltas se pásl.Arya konečně uslyšela klapot kopyt na cestě.Rychle vstala a zamotala se jí hlava.Kotník ještě nebyl úplně v pořádku.Zavrávorala a musela se opřít o strom.Za chvilku se to již zlepšilo.Seběhla na cestu a málem vpadla Muradinovi do náruče.Zrovna sesedl z koně.
"Tak co?",zeptala se Arya.
"Moc hezké město.",řekl Muradin a sundal ze hřbetu Ermesa ranec s nakoupeným zbožím.
"Tady je něco pro tebe.",pravil a podal Arye elfský chléb a nějaké ovoce a zeleninu.
"Děkuji.",pípla elfka.
Muradin si pro sebe koupil elfský chléb a sýr.Za chvíli se vrátil Shadow s velikým jelenem v tlamě.Spolu s Muradinem odešli stranou,kde si zvíře naporcovali a rozdělili.Arya se rozhodla porozhlédnout se po lese.Nechala Muradina Muradinem a Shadowa Shadowem a rozběhla se do hlubin lesa.Byl podzim a stromy zářily barvami.Rozestupovaly se a kývaly větvemi na pozdrav...Arya otevřela náruč a zasněně poskakovala.Listí pod jejími nohami šustilo.Pořád běhala sem a tam po lese a až po hodině se vrátila k Muradinovi a spol.(s.r.o)
"Kde jsi byla?",obořil se na ní.Také Shadow na ní pohlédl s naštvaným výrazem.Vypadal obzvlášť hrozivě,hlavně kvůli tomu,že měl bílou tlamu od krve.
"Šla jsem se projít.",odpověděla Arya stroze a omluvně pokrčila rameny.
"Tak za prvé...",zasyčel Muradin. "Docela spěcháme a nemůžeme se sdržovat nějakým nesmyslným běháním po lese,protože jsi tam byla skoro 2 hodiny! A za druhé... Měli jsme o tebe strach!!!", Muradin úplně zuřil.
"Tak hele! Snad se můžu trochu projít! A navíc Akeltas letěl nade mnou! Nemohlo se mi nic stát." ,zavrčela stejným tónem Arya."A navíc...",tyto slova skoro šeptala."Mám větší moc než si myslíš!"
Muradin chtěl mít jako vždy poslední slovo,ale sotva se nadechl,aby promluvil,nasedla Arya na koně a cvalem ho hnala po cestě.
"Hádky a napětí nám moc nepomůžou.",řekl Akeltas který zatím stačil přistát.Muradin si pro sebe zaklel,pak nasedl na svého hřebce a rozjel se za Aryou.Shadow s Akeltasem si vyměnili starostlivé pohledy a pak se vydali za nimi.
.............................................................................................................................................................

Na večer se utábořili. Byli už několik kilometrů od Door-Lenny a Arya se kvůli hádce ani nestihla na město podívat,jak měla v plánu.S Muradinem celý den nepromluvila ani slovo.Přes usměvavou a laskavou tvář nasadila tvrdou a chladnou masku,stejně tak Muradin.Dokonce moc nemluvili ani s Akeltasem a Shadowem.Ti z toho byli čím dál víc zoufalí,hlavně Shadow.

"Sakra,necháte už toho?",zařval vlk,když už se všichni ukládali ke spánku.Bylo to tak nečekané,že sebou všichni polekaně trhli a Muradin dokonce vytasil dýku.
"Čeho bysme měli nechat?",zeptal se Muradin a nehnul ani brvou.
"Copakk vy nevíte? Celej den jste nafouklí a s nikým nepromluvíte a to s vámi včera byla taková řeč! Dokonce jste vtipkovali! A teď ani toho druhýho nepožádáte o podání svačiny.A to ani s námi nemluvíte! Jen kvůli tomu,že na Aryu zapůsobili omamné účinky lesa a zapomněla na čas,tak jako se to stalo mě,když jsem v tom lese lovil jelena.Ten les je kouzelný!",Shadow se po tom projevu zhluboka nadechl.když mluvil,skoro ani nedýchal.Muradin s Aryou se na chvíli nad těmi slovy zamysleli.Muradin dokonce vypadal jako by se chtěl usmířit.Shadow v očekávání nastražil uši a dokonce trochu zavrtěl ocasem a dychtivě zakňučel.Arya se,ale zamračila a sykla: "Nech toho Shadow a jdi spát!"
To byla poslední věta,kterou večer řekla.Potom všichni ulehli ke spánku.Až na Shadowa.Rozmrzele se převaloval ze strany na stranu a nemohl usnout.Akeltas,který také ještě neusnul se postavil na nohy a přišel k němu.
"Netrap se kvůli nim,Shadow.Však oni se usmíří.",poté pegas odešel zpět ke svému místu,lehl si a zanedlouho usnul.Jenže Shadow ani po těchto konejšivých slovech nemohl usnout.A nebylo to kvůli Aryi ani kvůli Muradinovi.Něco ho strašně táhlo do toho lesa.Sice už byli daleko od Door-Lenny,jenže les byl tak veliký,že pokračoval až sem.Shadow si nejprve pomysel,že to co ho tam tak táhne,je jeho magická moc.Jenže ho tam táhlo něco jiného.Nakonec to nemohl vydržet a šel do lesa.Šel a šel,kam ho nohy vedli až došel na malou mýtinu.Zaslechl šustění listí a vrčení.Mezi stromy viděl stíny.Instinktivně naježil srst a vycenil zuby.V tom z křoví vyskočil vlk.Byl obrovský jen o něco větší než Shadow. byl mu velmi podobný,srst měl také bílou,ale měl jiné oči-Shadow je měl hnědé,za to cizí vlk zelené.Ze stejného křoví vyskočila černá vlčice.Byla nesmírně krásná.Od čela až k čumáku se jí táhla bílá lysina.Oči měla stejné jako Shadow.Po té z křoví vyskákalo ještě asi 15 dalších vlků,kteří Shadowa obklíčili.Shadow vrčel a ježil srst,jak nejlépe mohl.Vlastně se se zástupci svého druhu setkal na takvou vzdálenost poprvé.Sice občas v lesích Ashenvale potkal vlky-v Ällaghessii se to jimi jen hemžilo,ale moc se s nimi nezabýval.Byl to vlk samotář a na svou rodinu si nepamatoval.Vlci,ale nejevili známky agrese.Pouze si Shadowa zvědavě prohlíželi. Velký bílý vlk ho pořád obcházel a tiše říkal:
"Hnědé oči...Bílá strst...Svalnaté nohy..."
V tom ho ve vyjmenovávání zarazila černá vlčice.
"Podívej.",řekla a čenichem ukázala na Shadowovu černou skvrnku na břiše.
"A ještě tady!",řekl bílý vlk a čumákem se dotkl Shadowova čumáku,kde byla další černá skvrnka.Shadow nedůvěřivě zacouval.
"Myslíš,že to je on?",zeptala se černá vlčice bílého vlka.
"Mno,už jsme ho neviděli šest let...Ale...",zapřeemýšlel bílý vlk.
"Musí to být Shadow!", hlesla černá vlčice.
Tak teď už to Shadow vůbec nechápal.Odkud ho ti vlci znali a co po něm chtěli?
"Shadow!",vykřikl bílý vlk."Jsi to ty?"
"Mnó...jmenuji se Shadow."
Černá vlčice se na něj omluvně usmála a pak řekla."Promiň za naši nezdvořilost.Okukujeme tě tady a ještě jsme se nepředstavili."
"To je pravda!",pravil bílý vlk."Já jsem Reas.Vůdce smečky."
"A já jsem Jasmína.Reas je můj druh.",řekla vlčice.
"A...co já s ,.vámi mám společeného?",zeptal se Shadow nechápavě.
"Asi si na nás nepamatuješ.",řekla Jasmína vlídně."Shadow...my jsme tvoji rodiče."
Shadowovi se podlomili nohy.Nevěřícně koukal na Rease a Jasmínu.Ano-podoba tam byla.Sponntáně vyskočil k nim a začal jim lízat čumáky,kňučet,vyskakovat.ňafat a chovat se jako štěně.
Zer smečky vystoupili 4 roční vlci.
"Toto jsou tvoji sourozenci.A zbytek sjou tety,strýcové atd...",pravila Jasmína.Shadow tomu nemohl uvěřit.Tak on má rodinu! Vlk samotář!
"Musíte mi říct,jak jsem se od vás jako vlče mohl oddělit!",řekl Shadow dychtivě.
Na Jasmínině tváři se na okamžik objevil smutek,ale pak jemně řekla."Až ráno,

maličký.Ráno je moudřejší večera."
 


Komentáře

1 Elinor.cit Elinor.cit | E-mail | Web | 27. února 2009 v 21:42 | Reagovat

Nevím, proč si vždycky hlasuješ, že je tvá povídka příšerná?!Vždyť je to hezký!

2 Xandra Xandra | 2. března 2009 v 14:16 | Reagovat

Zajímavý. :-)

3 elvika elvika | Web | 21. září 2010 v 16:00 | Reagovat

Krása =´)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama