Prosinec 2008

Pod křídly pegase(2.)

29. prosince 2008 v 10:35 | Lucik494
Muradin a Arya jeli lesem.
"Nemohli bysme trochu zpomalit?",sténal Shadow,který běžel vedle Aryina koně.
"Tak dobře...",řekla Arya a dala Moltovi povel ke kroku.Muradin také zpomalil.
"Kde je vůbec Akeltas?",zeptal se Shadow a pohlédl na oblohu.Bílého pegase vůbec neviděl.
"Říkal,že poletí více vepředu,aby to trochu prozkoumal.",pravila Arya.V tom něco zaslechla.Nejdříve si myslela,že to jsou stromy,ale tohle šumění bylo hlasitější.Elfka zastavila koně.
"Co se děje?",zeptal se Muradin a zacouval s koněm,tak aby stáli vedle ní.
"Něco se mi nezdá.",pravila Arya."Podívej...i koně jsou neklidní."
Měla pravdu.Oba hřebci neklidně přešlapovali na místě.
"Co se děje?",zeptala se jich Arya pomocí myšlenek.
"Cítíme nějakou divokou šelmu.Nevíme kde je a kdo je.",odpověděli současně.
Najednou se z křoví vynořil obrovský medvěd.Byl hnědý.Postavil se na zadní a zařval.Arya poznala,že to není mluvící zvíře.Nejspíše se sem přistěhovalo ze země lidí.
Muradin rychle seskočil z koně a tasil meč.Shadow přiskočil k němu a na medvěda vycenil zuby.
"Ne!",vykřikla Arya.
Muradin se na ní překvapeně podíval.V tom z nebe sletěl Akeltas.Přistál vedle Muradina a potichu řekl: "Nech ji.Ona si poradí."
Arya pomalu sesedla z koně a přišla k medvědovi.Podívala se mu do očí a tiše pravila:
"Ette...Ette lil..."
Medvěd se uklidnil a postavil se na všechny čtyři.Díval se Arye do očí,připraven udělat vše co má elfka na srdci.
"Gem...",řekla Arya a ukázala rukou k lesu.Medvěd zabručel a zmizel v lese.Muradinovi poklesla čelist a stále zíral na Aryu.Shadow se také divil,sice si už na Aryiny kouzelné schopnosti zvykl,ale nepřestali ho udivovat.Pouze Akeltas na ní se svýma krásnýma hlubokýma očima hleděl klidně a vůbec ne udiveně.
"Tak...můžeme pokračovat?",zeptala se Arya a tím prolomila ticho které nastalo.
"J-j jo jasně.",hlesl Muradin a nasedl na koně.
......................................................................................................................................
Večer našli malou mýtinu kde se utábořili.Arya rozdělala oheň(pomocí kouzla,jak jinak:) a Muradin rozložil deky.Potom si všichni sedli k ohni.Muradin seděl vedle Aryi,vedle ní seděl Shadow a Akeltas si lehnul stranou od ohně.Složil svá krásná křídla a pozoroval vysoké plameny.
"Pořád nevím,jak si to dokázala.",mluvil Muradin.
"Hm...Vždyť je to jednoduché.Vlastně to ani není kouzlo.Pouze jsem na něj mluvila elfsky,on mi porozuměl a vykonal moji vůli.",vysvětlovala Arya.
"Aha.",odpověděl Muradin a vytáhl si svačinu-maso,sýr a chléb.
Arya si vytáhla sušenné ovoce a elfský chléb.
Muradin jí podal maso se slovy:"Takhle moc dlouho nevydržíš."
"V pořádku.My elfové maso nejíme.Uctíváme každý život a to i zvířecí.Proto se živíme dary Matky Přírody.A navíc-bez jídla vydržíme třeba i týden,je-li třeba."odpověděla elfka.
Mladík se na ní udiveně podíval.Elfové ho udivovali čím dál více.
"Hm, a mě nikdo nic nenabídne?",zeptal se Shadow.
"Aspoň někdo moji nabídku přijme.",usmál se Muradin a podal kousek masa bíému vlkovi.

Zanedlouho usnuli.Jenom Akeltas byl ještě chvíli vzhůru a sledoval hvězdy.
.........................................................................................................................................................

Brzo ráno nasedli na koně a znovu jeli.Tentokrát byla cesta široká,a tak mohl Muradin jet vedle Aryi.Shadow běžel před nimi a Akeltas letěl nad nimi.
"A...do jakého města vlastně jedeme?",zeptala se Arya Muradina.
"Do města jménem Silver Moon.",odpověděl mladík.
"Silver Moon...",zasnila se Arya."Tam je posvátná studna Matky Přírody."
"Ano,prý má kouzelnou moc."
"Má.Pokud k ní příjde někdo zraněný nebo nemocný a napije se...okamžitě se uzdraví."
"Aha"
Arya se zamyslela."Proč tě tam vůbec naše královna poslala?"
"Prý tam na mě čeká jeden mág a ten mi dá další úkol.Pokud ten úkol splním,získám nějakou věc a tu mám dopravit k vaší královně.Ale prý to bude těžký úkol."
"Pomůžu ti s ním!",řekla nadšeně Arya.
"Aryo...Tenhle úkol musím udělat já sám."
"A jak to víš?"
"Prostě to vím!"
"Královna ti snad řekla: ´Udělej tento úkol a hlavně ať ti nepomáhá ta elfka Arya!!!´?"
"Ne!"
"Tak vidíš.",usmála se Arya a odcválala s koněm k Shadowovi.

Muradin se zamračil.Měl Aryu rád,obdivoval jí,ale někdy ho pořádně štvala.To jak byla svéhlavá...
"To víš,takoví elfové jsou.",řekl mu moudrý hlas,který právě sletěl z oblohy a teď klusal vedle jeho koně.
"Akeltasi...",lekl se Muradin."Jak víš,že přemýšlím zrovna o ní?"
"No,my pegasi máme zvláštní schopnosti,například číst myšlenky toho,kdo je nám nablízku."
"Tak to abych si dal pozor na koho zrovna myslím.",povzdechl si Muradin.


Pod křídly pegase(1.)

5. prosince 2008 v 21:42 | Lucik494

Ållaghessie je krásná země.Zvlášť na podzim...Listy září různými barvami a poletují ve vzduchu.Stromy se v slabém větru naklánějí jako při vichru.Je to tím,že jsou to živé stromy a dávají to najevo.Tak je to ve všech lesích Ållaghessie,včetně největšího lesa-Ashenvale.Ten je zároveň ze všech lesů nejkrásnější.

Mladá elfka Arya tu našla domov.Nebydlela jako většina elfů ve městech,ale v lese.Byla totiž sirotek.Rodiče zemřeli když byla ještě malá a tak se jí ujala žena.Nebyla to elfka a totéž si myslela i o Aryi.Brzo,ale neměla na dítě čas a tak jej uložila do košíku a poslala po vodě...Nad řekou letělo překrásné stvoření.Koňské tělo bylo sněhově-bílé,stejně tak křídla.Byl to pegas nevšedně krásné a moudré zvíře.Hřebec se jmenoval Akeltas.Byl hluboce zarmoucen a z čeho-to neví Arya ani dnes.Obrovské stříbrné slzy stékaly dolů.Pegas uslyšel dětský pláč.Slétl trochu dolů a uviděl košíček a v něm dítě.Myslel si,že to je člověk,ale přece jen to byl hodný pegas a tak vzal košík do tlamy a letěl k lesu Ashenvale.Našel jeskyni,tam košík ukryl a sám se tam zabydlel.Začal se o děťátko starat.Asi po dvou měsících ležela maličká Arya v košíčku a spala.Akeltas ležel před jeskyní a také klidně podřimoval.V ten den se dozvěděl,že Arya je elfka.Z křoví se vyřítil obrovský bílý vlk.Hrozivě zavrčel a skočil po Akeltasovi.Pegas se postavil na zadní a roztáhl křídla.Vlkovi bylo divné proč neuletí,nevěděl,že Akeltas chrání malé dítě.Zaútočil na pegase.Ten nečekal,že bude mít tak velkou sílu a klesl k zemi.Tělo měl krvavé a rozsškrábané.Akeltase tehdy zachránila Arya.Uslyšela hluk,který jí probudil ze spánku.Rozplakala se.Vlk se podivil a zamířil ke skále.Akeltas zasténal.Věděl,že vlk dítě sežere.Ale tak se nestalo.Vlk k dítěti přičichnul,potom se obrátil na pegase a řekl(všechna zvířata v Ållaghessii mluví):"Vždyť je to elf!"
Akeltas na něj koukal jako na zjevení.Vlk k němu přišel a pravil:
"Omlouvám se pegasi.Nevěděl jsem,že chráníš elfí dítě"(mluvící zvíře v Ållaghessii by nebublížilo elfovi)
"V pořádku...Jmenuji se Akeltas..."řekl ztěžka pegas.
"Jsem Shadow.Bude mi velkou ctí ochraňovat s tebou tu elfku."
Akeltas přikývnul a pomalu se došoural k jeskyni.Pohlédl na Aryu.Najednou mu rány zmizely.
"Viděl jsi to co já?",koukal na něj Shadow ohromeně.
"Ano.Už dávno jsem měl vědět,že je Arya elfka.Má kouzelnou moc jako všichni elfové."
A tak se z Akeltase,Aryi a Shadowa stalo nerozlučné trio.
............................................................................................................................................................
Arya seděla opřená o strom.V ruce držela knihu a četla si.Elfové psali příběhy velmi rádi.Arya ráda četla příběhy o lásce.Moc by to někdy chtěla zažít.Jaký to je asi pocit?
Uslyšela šumění listí.Viděla jak se stromy nepatrně rozestupují a mávají větvemi.Znamenalo to,že je někdo v lese.Někdo koho znají,protože toto gesto-rozestupování a mávání je velmi přátelské.Elfka věděla kdo přišel,respektive kdo přiběhl.Zpoza stromů se vynořil svalnatý bílý vlk.V tlamě měl mrtvého bažanta.
Arya se smutně podívala na mrtvé zvíře.
"Nebyl mluvící,viď že ne?!",zeptala se místo pozdravu.
"Co si o mě myslíš??? Musel jsem běžet přes půlu Ållaghessie abych našel nemluvící zvíře a ona mi potom ještě vynadá!",zabručel vlk.
"Ale Shadow! Jenom jsem se zeptala.A navíc,já o maso nestojím.A Akeltas také ne.",bránila se Arya.Elfové by v životě nedali do pusy maso.Vážili si všech životů a to i nemluvících zvířat.
"A kde je vůbec Akeltas?",zeptal se Shadow a začal z bažanta trhat peří.
"Každou chvíli by tu měl být.",odpověděla elfka.Najednou ucítili lehký šum.Nad korunami stromů se prohnala bílá šmouha.Vteřinu poté,na zem elegantně přistál bílý pegas.
"Jsi tu jako na zavolanou.zrovna jsme se o tobě bavili.",usmála se Arya a zvedla se aby mohla Akeltase přivítat.
"Jak to děláš,že přiletíš vždycky v tu pravou chvíli?",zeptal se Shadow.
"My pegasové dokážeme vycítit když na nás někdo myslí nebo nás myšlenkami volá.",odpověděl Akeltas.Měl krásný hlas.Vznešený a důstojný,přesně takový jaký byli sami pegasové.
"Chystáš se do Parisie?",zeptal se Akeltas Aryi.
"Ano,asi se kouknu ,co je nového na trzích.",odpověděla Arya.
"Klidně tě tam povezu."
"Akeltasi! Zvládnu to sama! A...ty víš,že na pegasech a jednorožcích mohou jezdit jen elfové se vznešenou krví."
"Jsem přesvědčen,že ty určitě máš vznešenou krev.Pegas to umí vycítit."
"Akeltasi....Půjdu pěšky a doprovod mi bude dělat Shadow.Ty poletíš nad námi."
"No,tak dobře.Letím se napást na louku.",řekl pegas,roztáhl křídla a odletěl.
"A co my?",zeptal se Shadow,který zatím dojedl bažanta.
"Připravíme se na cestu.",odpověděla Arya a vyrazila k jeskyni.
......................................................................................................................................
Z Ashenvale do Parisie to nebylo daleko.Hlavní město Ållaghessie bylo hned pod ním.Arya se Shadowem tam dorazili za půl hodiny.Trhy byli přeplněné různými elfy,ale i lidmi,trpaslíky,fauny satyry atd...Arya si koupila elfský chléb a nějaké sušenné obiloviny.Dost jídla měla v lese...Různé plody atd...
"Ustupte! Ustupte!" řvali strážní.Nejspíš někdo projížděl.arya to moc nevnímala a zrovna si vzpomněla,že se musí jít podívat do místní knihovny a pučit si knížku.Vykročila vpřed,když v tom do ní něco vrazilo.Nečekala to a skácela se k zemu.Slyšela Shadowa,jak se po ní shání.Slyšela hlasy: "Co jí je?" "Není jí nic?" "Co se tady motá?"
Nad sebou uviděla obrovská kopyta.Byla to koňská kopyta.Z koně někdo slezl a podal jí ruku.Chytila se a ON ji postavil na nohy.V tom elfka uviděla tu nekrásnější tvář.Byl to chlapec.Měl polodlouhé černé vlasy a tmavě hnědé oči.Ty oči se do ní zavrtávali jako by četli každou její myšlenku.
"Jak se jmenuješ?",zeptal se chlapec.Měl překrásný hlas.
"A...Arya.",odpověla."A ty?"
"Já jsem Muradin."řekl."Myslím,že bysme si měli někde v klidu pohovořit,co říkáš?"
"Hm,není to špatný nápad."
...........................................................................................................................................................
Muradin vzal koně(mimochodem: černého)a odvedl Aryu dál od města.chvilku si spolu povídali a pak se dozvěděli že:

°Arya je elfka
°Je sirotek
°Bydlí v lese spolu s vlkem a pegasem(se kterými se Muradin stihl spřátelit)
°Muradin je člověk
°Chystá se SÁM! na výpravu
°Musí splnit úkol,který mu uložila královna elfů-Jenova
°Úkol je: Zajet do města Silver Moon a tam získat klíč třech měsíců,který královna nutně potřebuje
°Arya chce jet s ním

Muradin,Akeltas i Shadow souhlasili.
"A...jakého si vezmeš koně?",zeptal se Muradin.
"Můžeš klidně jet na mě.",řekl Akeltas.
"V pořádku.Vezmu si nějakého koně z městských stájí.",odpověděla Arya.

.............................................................................................................................................................


"Ehm...takže si vezmete tuto klisnu?",zeptal se stájník(který byl člověk).
"Ne...Tahle klisna je moc mladá....nezkušená...necítí se na tuto výpravu.",odpověděla Arya.
Potom se zadívala na rezavého hřebce.
"Umíš mluvit?",zeptala se ho.
"Ano." odpověděl.
"A jak se jmenuješ,příteli?",
"Molt.",pravil kůń.
"To elfsky znamená oheň.",zašeptala elfka."Beru si tohodle."
"Madam,na toho hřebce se neodváží ani ten nejlepší jezdec."
"To nevadí.Beru si ho!"
...........................................................................................................................................................

A konečně vyjeli.První jel Muradin,za ním Arya.Po boku Molta běžel Shadow.Nad nimi letěl Akeltas.Arya jela bez sedla s provazovou,lehkou ohlávkou.Muradin jel s těžkým sedlem a uzdou s ostrým udidlem.Bylo vidět,že se to jeho koni vůbec nelíbí.Arya prudce zabrzdila.Muradin také zastavil.Nechápal co se děje.Elfka sesedla a pomalu šla k chlapci.
"Jak se jmenuje tvůj kůň?",zeptala se.
"Ermeso."
"Hm,...tak sesedni."
Mladík poslechl.Arya Ermesovi sundala sedlo a hodila ho na zem.Potom mu sundala uzdu a místo ní mu dala provazovou ohlávku.
"Sice není mluvící,ale více svobody si zaslouží.",pravila Arya a nasedla na svého koně.Muradin se rozpačitě díval na svého koně,ale pak se jen usmál a nasednul.
A dobrodružství může začít!!!




Pod křídly pegase-úvod

3. prosince 2008 v 14:21 | Lucik494

Tákže tohle je povídka o elfech.Odehrává se v elfské zemi Ällaghessii jako většina mých elfských příběhů.Hlavní postavou je sirotek-šestnáctiletá dívka Arya.Tedy...V našem světě by jí bylo 16,ale u elfů se věk nepočítá.Elfové nemůžou zemřít na stáří,ale také nejsou nesmrtelní.O opravdové lásce četla pouze v knížkách a chtěla by jí zažít.Přátelí se pouze s pegasem Akeltasem a vlkem jménem Shadow.Až jednou,při obyčejném odpoledni se zamiluje do chlapce.Má to však jeden háček.Ten chlapec je rytíř,což by zas tak nevadilo,ale je to lidský rytíř a přísné elfské zákony zakazují lásku mezi elfem a člověkem.Jak to dopadne mezi Muradinem(tak se chlapec jmenuje)
a Aryou?


Postavy:


Arya




Muradin

Nemohla jsem najít žádný obrázek a tak jsem použila Murtagha z filmu Eragon.

Akeltas(pegas)

Akeltas vypadá přesně jako pegas na logu této povídky.

Shadow(vlk)
Lip(vlk)




Reas a Jasmína(rodiče Shadowa a Lipa)
Kail(elf)

vypadá asi jako Legolas z filmu Pán prstenů


Ermeso(Muradinův kůň)

Molt(Aryin kůň)

Další postavy dodám ke kapitolám